S příchodem E na svět jsem se k údivu svých přátel hodně uzavřela v rodinném životě. Byla to pro mě velká změna. A nelituji toho. Vše má svůj čas. Zpětně si říkám, že už dlouho před narozením E, jsem slyšela vnitřní volání po zklidnění a sebenalezení. E mi pouze pomohla na tuto cestu nastoupit a projít jí i v momentech, kdy bych z ní raději utekla. Teď už zase v klidném tempu směřuji i ven – k přátelům, k práci, k jiné seberealizaci. Mé směřování má však jiné kvality než dřív.
V životě jsou dvě směřování, která se mohou v různém tempu střídat. Je tu potřeba směřovat ven, zažívat věci, být s lidmi, bavit se. A pak potřeba být sám se sebou, poznat ticho, zjistit kdo jsem a k čemu jsem, najít pevný základ – zdroj. Nemusí být striktně oddělené. Většinou žijeme někde na pomezí. Když však uslyšíme vnitřní volání a přikloníme se více k jedné nebo druhé cestě, přinese nám tato zkušenost často posun v kvalitě bytí. V józe se těmto směřováním říká Pravrtti márga (cesta rozvoje) a Nivrtti márga (cesta návratu). Německý filozof Arthur Schopenhauer to nazýval „vůlí k žití“ a „vůlí dosáhnout nejvyšší pravdy“.
Cesta rozvoje spočívá v extroverzi a aktivitě. Je to hledání radosti a pohodlí, které se může projevovat v různých směrech – v touze vlastnit, v touze po intelektuálním, estetickém či náboženském naplnění, v touze po úspěchu. Projevuje se zaměřením na světské záležitosti a v mnohostranném rozvíjení osobnosti. Centrem zájmu je ego, což je často spojeno i se sobectvím. Cesta rozvoje vyžaduje rozhodnost, výkonnost, dobrý výdělek, dobré postavení, silnou a všestrannou individualitu. Cokoli, co člověk na této cestě dělá a s čím se setkává, slouží pouze k vlastnímu sebepotvrzení. Moderní život není vlastně nic jiného než cesta rozvoje, která se projevuje rychlostí a vzrušením.
Cesta návratu představuje duchovní orientaci a introverzi. Zájem se stáčí dovnitř, k poznání a vnitřnímu usebrání. Projevuje se zaměřením na vyšší a jemnější hodnoty, na realizaci pravého Já, ve smyslu nalezení věčného a neměnného – ticha, klidu, harmonie, síly, poznání, samoty, míru. Centrem zájmu je hledání dobra skrze sebeuvědomování.
Současný trend práce při mateřské a výkonných multifunkčních matek bohužel tendenci k návratu moc nepodporuje. Je to trend, který odpovídá celkové orientaci společnosti. Ta je vedena ideou pokroku a konzumu. S touto ideou souvisí i snaha o zlepšování, o timing, o management, o výkonnost. Sama mám k těmto kvalitám sklon a tak musím poděkovat E, že mě tak odhodlaně drží zkrátka. Učí mě stáhnout se zpět dovnitř sebe, nechvátat, neusilovat – poznávat v sobě nové kvality.
Mateřství je šancí pro přirozenou iniciaci k cestě návratu. Matka se ocitá v situaci blízkého propojení s jinou bytostí a je vedena k izolaci od společnosti. Je vytržena ze známého, bezpečného, ze svých naučených rolí. Učí se novou roli a s tím přichází prostor k objevování sebe samé i k uvažování o okolním světě. Pokud máte jen trochu chuť sáhnout si hlouběji do sebe, je škoda nevyužít příležitost, kterou mateřství nabízí.
Pro další čtení o dvou cestách doporučuji Úvod do filozofie a praxe jógy od Rudolfa Skarnitzla.